Sunday, July 12, 2015

SHOPPING UPDATE: July 2015

Další dávka mých úlovků, ze kterých jsem nadšená!

Zmínila bych předně šaty z Orsay, které můžete vidět na první fotce. Jsou z výprodeje za hubičku, navíc jsou tak pohodlné a mají skvělý střih. Miluju slevy v Orsay. :)

Dál mintová kabelka z Croppu. Elegantní, přesto výrazná díky netradiční barvě. Mintovou kabelku jsem chtěla už dlouho a opět jsem ji našla ve slevách.

Nesmím zapomenout na červené lodičky ze Zary (na třetí fotce). Dlouho jsem neměla na nohou tak pohodlné boty na podpatku. Už jsem si myslela, že takové ani neexistují a opravdu mě překvapilo, že je nakonec najdu v Zaře.

Můj šatník nově zdobí i vínová prošívaná kabelka z Manga, která nahrazuje můj milovaný, leč opravdu kýčový poklad Liz Lisa.

Jako poslední musím upozornit na skvost z H&M v růžovo-črerném provedení. Mluvím o sukni z poslední fotky, kterou jsem opět (velmi překvapivě) našla ve slevách. Do těhle midi sukní jsem se na jaře opravdu zamilovala, i když podle rad stylistů bych podobné věci vzhledem k šířce mých lýtek vůbec neměla nosit... Ale koho to zajímá, že? :)

 Blouse, cardigan and dress by Orsay; hand bag by Cropp; necklace by Resereved; knee socks by Lindex
/
Blůze, cardigan a šaty z Orsay; kabelka z Croppu; náhrdelník z Reserved; podkolenky z Lindexu

 Thrifted pumps; dress by Topshop; sweater by Zara; satchel by Cropp; parfums by Katy Perry
/
Lodičky ze druhé ruky; šaty Topshop; svetr ze Zary; aktovka z Croppu; parfémy Katy Perry

 Pumps by Zara; thrifted biker boots and coat; cosmetics
/
Lodičky ze Zary; biker boots a kabát ze druhé ruky; kosmetika

Coat by Orsay; necklace by Reserved; midi skirt by H&M; bag by Mango
/
Kabát Orsay; náhrdelník z Reserved; midi sukně z H&M; kabelka z Manga

Saki

Tuesday, July 7, 2015

DIARY: MAY & JUNE: Still Alive

Další dva měsíce utekly jako voda a já jsem na blog přidala sotva pár článků. Čím to je? Nějak mě poslední
dobou baví víc žít v realitě. Místo oblékání se, abych to mohla vyfotit a vystavit na blogu a Lookbooku, se prostě jen oblékám, abych se sama sobě líbila. Místo zachycování kouzelných okamžiků přes čočku foťáku je prožívám. Místo snahy získat postavení v imaginárním světě internetu se snažím se vypracovat ve svém zaměstnání... Na blog mi prostě poslední dobou nezbývá čas a ani chuť psát moc nemám. Kdo ví, jak dlouho to tu ještě vydrží...

V květnu se konal Animefest, na kterém jsem opět nebyla, protože by mě to nebavilo. Jak prosté. Ale byl tam můj přítel Tom, který stále sbírá víc a víc materiálů na svůj projekt o japonské popkultuře v Čechách. Stejně tak jel i na koncert Dir en grey do Berlína, na který jsem nejdřív moc chtěla (Diru se totiž zase začaly vracet ke svým kořenům a opět hrají hudbu, která se mi líbí) a pak jsem si spočítala, na kolik by mě celý tenhle výlet vyšel... A tak jsem zůstala doma, udělala si zkrášlovací den a Tom jel sám s kamarády. Prý to byl skvělý koncert, nicméně já jsem ušetřila čtyři tisíce... 


Krásná vévodkyně Kate se opět stala maminkou a já snad opět budu mít co nejvíc příležitostí obdivovat její úchvatný styl.

V květnu i v červnu se hodně slavilo a protože už bylo hezké počasí, většinou se grilovalo venku, chytal se bronz u bazénu a prostě se skvěle relaxovalo. Když máte najednou o tolik míň volného času, začnete si ho opravdu vážit. Nikdy jsem si tolik neužila den, kdy nemám žádné povinnosti, jako od té doby, co jsem nastoupila na plný úvazek do práce. A vlastně je paradoxní, že když najednou máte tolik povinností, najednou se zdá, že je toho volna daleko víc než dřív. Přitom dřív jsem mohla doma trávit času, kolik jsem chtěla a dny jenom proflákala, nic nestihla, nic nezažila. Teď jsem minimálně pět dnů v týdnu v práci a stihnu toho o tolik víc... Už prostě jen není čas ztrácet čas. :)

Jako každý jiný měsíc jsem hodně nakupovala. Moje peněženka i všechny karty opět několikrát zalapaly po dechu v obchodech jako Orsay, H&M nebo Mohito, ale můj šatník jednoznačně jása. Ulovila jsem tolik elegantních věcí, ve kterých si připadám krásná a snad poprvé v životě mám pocit, že se svým oblečením neztrapňuju. Jen už holt nevypadám tak mladě (i když... vzhledem k tomu, že mě na Facebooku začaly balit kluci kolem deseti let, tak to zase tak špatné asi ještě nebude :D). Naprosto jsem se zamilovala do značky Mohito. Jen co začaly slevy, odnesla jsem si odtamtud několik obrovských papírových tašek plných úchvatných věcí. Že by nová závislost? 

Krom šatníku jsem konečně po dlouhé době doplnila i svou sbírku parfémů. můj kosmetický stolek tak nově zdobí dvě vůně od Katy Perry, Chloé a Pret a Porter. Z novinek v kosmetické taštičce musím ještě pochválit posilující péči pro problematické nehty od Sally Hansen, díky které mám snad poprvé v životě perfektní drápky.

Poslední květnový víkend jsem navštívila Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích. První den jsem strávila se svou maminkou, byly jsme na velkých nákupech (už bylo na čase, aby si taky udělala radost), v kavárně si vychutnaly skvělé cappuchino, pak jsme vyrazily na koncerty Eddie Stoilow a Ewy Farne a večer zakončily úchvatným ohňostrojem. V noci jsem ještě vyrazila do města s kamarády a jako dokonalou tečkou za báječným večerem byl ten nejblbější nápad, který jsem mohla dostat - jestli i tentokrát mi bude po centrifuze špatně. Naposledy jsem na ní byla asi před pěti lety a pak tři hodiny ležela natažená na zemi a nesměla se pro jistotu ani pohnout. Nebudu vás zatěžovat nechutnými (ač vtipnými) detaily, jen suše konstatuji, že i tentokrát mi bylo špatně. Druhý den jsem si odpoledne s Tomáškem zašla poslechnout skvělé Kurtizány z 25. Avenue a vtipné MIG 21. Původně jsem se chystala i na Vltavu, ale nakonec jsem ji nějak nestihla (čti byla jsem nenažraná a musela ochutnávat snad všechno jídlo z každého jednoho stánku...). Úplně jsem prošvihla letošní Boží koupák, pátek jsem totiž trávila celý v práci a sobotu s maminkou. Ale užila jsem si to. :)

Chvíli na to mě přijela opět navštívit maminka, kterou jsem znovu zatáhla na nákupy (a po našem náletu na Orsay nezůstalo ramínko na svém místě :D), vzala ji na oběd do pizzerie a nakonec na procházku do botanické, kde byla poprvé snad po dvaceti letech. Asi ani nemusím zmiňovat, že se to tam za tu dobu celkem změnilo a maminka valila oči. Zmizely původní secesní (snad to říkám správně) skleníky a nahradily je moderní stavby plné úžasných rostlin. Hrozně ráda se tam procházím a obdivuju, co všechno dokáže příroda vyčarovat. Samozřejmě jsem si musela část botanické přenést domů a jediné místnosti, kde v bytě nemám květiny, jsou koupelna a toaleta. Jinak jsme přeplnění a stejně přináším další a další. :) A musím se (i když zcela zbytečně, protože vlastně nevíte nic o strastech, které předcházely) pochlubit: konečně se mi podařilo zdárně vypěstovat růže. :)

Začátkem června nám konečně začala dovolená. Dlouhé dva týdny odpočinku, akce střídaly lenošení doma a já si to fakt užila. Chodila jsem do kina, zajela do Prahy na Crwecon a na nákupy (původně jsem chtěla jít jen na sushi a po památkách, ale venku bylo asi sto stupňů a na running sushi jsme se tak přejedli, že jsme nakonec zcela dobrovolně zůstali v Palladiu, stěží se dobelhali do Neoluxoru, kde jsem si vybrala knížky za čtyři tisíce a na závěr dne ještě zažili dobrodružství, když z hlaváku v Praze přestaly jezdit na několik hodin vlaky a my museli běžet, abychom během pěti minut stihli nastoupit do snad posledního vlaku, který jel z Masarykova nádraží naším směrem), viděla se s přáteli a s rodinou a slavila narozeniny mojí malé neteře Anastázie. Dovča překvapivě nakonec nebyla tak dlouhá, jak se zdálo na jejím začátku, což asi ani nemusím psát, každý to zná...

V červnu jsem také objevila novou vášeň - časopis Vogue (hlavně jeho americkou, ruskou a britskou verzi). Dražím jako o život, kdykoliv jedu do Prahy, tak hned slídím po stáncích. České časopisy už mě prostě nebaví a D. magazín zdá se přestal vycházet. Těch peněz a kil, co musela pošťačka dotáhnout ke mně domů (z téhle věty je pravdivé pouze první tvrzení, druhé nikoli - pošta mi totiž balíky prostě nedoručuje, pouze mi vhazují upozornění do schránky a já si ty těžké balíky tahám z pošty sama... -_-")! Už se začíná rýsovat má nová sbírka... :) Naposledy jsem dražila deset Vogue z různých zemí světa, ale řekla jsem si, že nad tisíc korun už prostě nepůjdu. No, časopisy se nakonec prodaly asi za 1025 Kč. 


Po dlouhé době jsem se zase šla přesvědčit, že neumím plavat. Strávila jsem skvělé odpoledne s kamarády v plavecké hale a v sauně. I když abych byla upřímná, plavala jsem hlavně od tobogánu ke schůdkům, v sauně se ohřívala asi dvě a půl minuty před zkolabováním a naprostou většinu času jsem strávila v kantýně, kde jsem ochutnávala palačinky, hamburger, nakládaný hermelín... Bože, může ze mě vůbec někdy být elegantní lady, když se pořád takhle shazuju? :D

Ke konci června jsem pak vyrazila na představení Mnoho povyku pro nic v podání Divadla v Dlouhé, kam jsem vzala maminku. Ona divadlo miluje... Já popravdě miluju hlavně oblékání se do divadla. Jinak to skutečně není můj šálek čaje, ale co bych pro ni neudělala. :D Věřím, že jí by se zase nelíbila opera, kterou já zbožňuju.

V červnu do Teplic přijela zajímavá návštěva, zpěvačka Zina, která v Teplicích žila a momentálně má Element-Z, se kterou hraje v Číně a v Japonsku. Jelikož je to Tomáškova kamarádka z dětství, samozřejmě si nemohl nechat ujít její koncert, který byl prý super. :)
kapelu

Když už jsme u té hudby... :D Nesmím se opět zapomenout zmínit o tom, co mi poslední měsíce doma hraje nejčastěji. Zamilovala jsem se do Kyga a hlasu Parsona Jamese. Ohromily mě poslední videoklipy od Big Bang a obzvlášť pak text písničky Sober. A v neposlední řadě, konečně jsem si naposlouchala novější věci od Guano Apes a jsem nadšená.

A ani tentokrát si neodpustím výčet toho, co jsem viděla a co bych radši neviděla... Zhltla jsem další sérii Hry o trůny a při posledním díle se změnila v hysterickou fangirlu, která doteď oplakává Jona. T_T Celá napjatá jsem si pustila druhý díl Očisty a opět to stálo zato. Pak jsem měla dva velmi špatné nápady: pustit si nejprve Ženu v černém 2 (hodně špatný film) a Babadooka. Já, která nesnáším horory a několik nocí pak nespím! Šílené, nikdy víc. Mnohem lepší zážitek byl životopisný film o mém milovaném Saudkovi Fotograf, roztomilá pohádka Na vlásku, překrásná Popelka, bláznivina Vzhůru do oblak a snový Howlův chodící zámek. Se sestrou a maminkou jsem pak byla ještě na české komedii Život je život, což překvapivě opět nebylo až tak děsné, vlastně jsem se za celou dobu v kině ani nenudila. A samozřejmě pokračuji v krasojízdě s mými oblíbenými seriály, společnost mi tedy dělá Sex ve městě a Gilmorova děvčata.


Léto před sebou... Bude určitě úžasné. :)

Saki

Thursday, July 2, 2015

OUTFIT: 60

Black & white outfit.

Černo-bílý outfit.

Míry jako Twiggy nemám ani náhodou (což je taky důvod, proč tuhle sukni po pouhém jednom nošení prodávám), i tak jsem ale ještě před  rokem semtam vytáhla minisukni. Moje maminka mi vyprávěla, jak v šedesátkách byl trapas, když na sobě holka v létě neměla mini, nehledě na to, jak tlustá nebo hubená byla. Jojo, moje maminka vážila 40 kilo, to se nožky vystavovaly. Šedesátá léta jsou pryč, máme tu rok 2015 a když máte nohy jako špalky, tak je spíš trapas tu minisukni mít. A tak se stane, že se mladá žena zbaví všech sukní a šatů, které nesahají alespoň ke kolenům.



HOME, SWEET HOME: Study Room

 Collection of officer's hats
Sbírka oficírek

Wednesday, June 24, 2015

Monday, June 8, 2015

OUTFIT: Come With Me

Everyday outfit. I wore this headband with black roses for the first time. It's handmade by Kameko Epitaph.

Každodenní outfit. Tuhle čelenku s černými růžemi jsem měla na sobě poprvé. Je ručně dělaná od Kameko Epitaph.